Otec Jiří se loučí

Rok se s rokem sešel a jak bylo ohlášeno již před měsícem, loučím se s Vámi. Protože jsem nemohl potkat všechny osobně, chci ještě několika řádky popřát dobro všem, se kterými jsem mohl poslední rok putovat a žít a zrát. Pamatuji si živě na dojmy, které jsem získal při první návštěvě Nového Strašecí. Malebně vyhlížející fara a mohutný kostel schovaný ve stínu školních budov, všude krásné stromy a udržovaná zahrada. Nyní, když naposledy zavírám mohutná dřevěná vrata, vnímám silně, že čas, který plyne všem stejně byl pro mne výrazně zhutněným a rychlým. Zatím snad nejrychlejším. Potkal jsem mnoho různých lidí.  Díky jim i díky za ně. Těch kostelových i těch, co kostelu nerozumí, nebo jej nevnímají. Mohl jsem potkat farníky plně zapojené, i ty co zatím zůstávají stranou. Milé obchodníky i spekulanty, lidi kteří mají zájem o město i ty, kteří se do Strašecí jedou jen vyspat. Viděl jsem studenty, co dychtí poznávat svět i školáky, co proklouznou školou nezasaženi…  Viděl jsem bohaté i chudé, mocné i ty, co mocní nejsou, mladé i starší. Bylo krásné promluvit s kde kým o kde čem a vnímat, jak se lidé trochu plaše ale nadějně zajímají o to kdo to je kněz a co nabízí… 

Toto a další si budu pamatovat rád. Těžké a nové pro mne bylo jednání o různých politicko-územních věcech, rozhodování ve světě financí, o který jsem dosud nemusel jevit zájem a podobné věci. Zde jsem se cítil jako v Jiříkově vidění a často si pak rád zašel na farmu, kde jsem občas skoro jako tele na nové vrata zíral tváří tvář zrající přírodě na zázrak života.
Silným okamžikem pro mne byla nejedna mše svatá v kostele, kde nás bylo jako prstů na jedné ruce a kde se člověk stal od kostelníka po kantora a lektora vším. Někdy mne až bolelo, že nemohu pro různá opatření týkající se ochrany kulturních památek vlastní prací zvelebit chátrající skvost, příbytek Jeho tajemné a tiché přítomnosti.

Nyní, když se má služba zde završuje chci všem, na které budu dál rád pamatovat před Pánem poslat požehnání a popřát jim sílu v způsobu života, který zvolili, když přijali křest. Ať se Vám daří růst v životě, ať máte sílu snášet své rozpory, bolesti a zlo, ať máte jistotu, že On zůstává věrný a také, že Jeho Matka je vaší Matkou. Prosím putujte i nadále s novým knězem do Království a vytrvejte. Pertreansiere benefaciendo – putovat konaje dobro.

žehná k dobru pomocí žalmu 91

P. Jiří