V neděli 21. 6. proběhnou volby do pastorační rady farnosti. Volit bude možné po každé mši svaté a na farním dnu.
Voleni budou tři z níže uvedených kandidátů na pětileté volební období.
Právo volit má každý katolík starší 15 let příslušející do farnosti.
Kandidáti abecedně:
Všem kandidátům byly položeny následující 3 otázky:
1/ Co vidím jako výzvu a příležitost pro naše farní společenství v dalších pěti letech?
2/ Co považuji za nutné proměnit v naší farnosti, neboť to neodpovídá Pánovu Evangeliu?
3/ Jak se zapojuji, nebo zapojím ve službě farnosti?
Odpovědi kandidátů:
ADLTOVÁ JULIE
1/ Co vidím jako výzvu a příležitost pro naše farní společenství v dalších pěti letech?
Výzvou jsou už samotné neustálé změny duchovního pastýře.
Výzvou je být skutečným společenstvím.
Výzvou je se chovat k farníkům jako k rodině.
2/ Co považuji za nutné proměnit v naší farnosti, neboť to neodpovídá Pánovu Evangeliu?
„…všichni jste údy jednoho Těla, to je Církve…“ tedy být ve farnosti platnými údy
3/ Jak se zapojuji, nebo zapojím ve službě farnosti?
Dělám účetnictví, předříkávám růženec, čtu v kostele Čtení, peru a chystám oltářní plátna, podílím se na akcích farnosti, pomáhám charitě, …a když je potřeba – mám čas
JANSA JAKUB
1/ Rád bych chtěl posunout naše farní společenství, různé akce navíc (farní zájezdy, společenské akce, sportovní akce např. zápas v pingpongu). Chtěl bych pokračovat v úpravě kuchyně a “zvelebováním“ farních prostor, déle se daří vyklízení půdy, ve které bych chtěl nadále pokračovat do úplného uklizení a případné přestavbě do budoucna. Jako výzvu bych chtěl splnit opravení Stochovské kapličky, která je bohužel ve špatném stavu a město, pod které spadá se o ní nestará.
2/ Nepovažuji za nutné něco moc měnit, možná by se mělo uvažovat nad zapojením více lidí do farní správy, bohužel lidí, kteří by tuto službu dělali dobrovolně bez dosažení finanční odměny je málo. Je to na každém z nás, jak se modlíme za farnost, jestli přispíváme ze svého nadbytku, aby farnost mohla fungovat. Chtěl bych, aby farnost fungovala jako jedno velké společenství.
3/ Sám nemohu hodnotit, jestli se zapojuji dostatečně nebo ne, ale snažím se kus svého volného času tomu věnovat. Jde mi o to, aby fara byla uklizená, aby farní akce byli zajištěné, aby farní tábor proběhl bez potíží a v klidu, i když je mnoho hrozeb, které se kdykoliv mohou zvrtnout, ale jdu do toho. Přeci jen bez vlastních obětí nelze dosáhnout dobrého výsledku.
KOLSKÝ J. F.
1/ Co vidím jako výzvu a příležitost pro naše farní společenství v dalších pěti letech?
Při dnešní celosvětové situaci, kdy změny jsou náhlé a nečekané by měla naše farnost by měla být vice otevřená veřejné společnosti.
2/ Co považuji za nutné proměnit v naší farnosti, neboť to neodpovídá Pánovu Evangeliu?
Více prostoru k osobní modlitbě, před mší. Ne společné odříkání růžence.
3/ Jak se zapojuji, nebo zapojím ve službě farnosti?
Budu pomáhat jak mi sily stačí v mém věku slovem i fyzicky.
KOZLÍK VOJTĚCH
1/ Co vidím jako výzvu a příležitost pro naše farní společenství v dalších pěti letech?
Vidím jako výzvu to, že by se mohlo podařit nechat členy společenství zažít, co to společenství je. Co znamená být slyšen, respektován, být předmětem zájmu, být spoluautorem toho, co se děje. Být aktivní dle svých možností, být respektován ve svých postojích.
2/ Co považuji za nutné proměnit v naší farnosti, neboť to neodpovídá Pánovu Evangeliu?
Já nevím, co neodpovídá Evangeliu. Nevím, zda mám právo posuzovat, jestli se umíme navzájem mít rádi dle Kristova vzoru. Jestli nesloužíme někdy jen úkonům samotným. Nevím to a nechci to posuzovat. Chci, aby se ti, kdo jsou ve farnosti dlouho, cítili v ní dobře. Chci, aby se ti, kdo jsou ve farnosti krátce, cítili přijímáni. Chci, aby se ti, kdo přijdou zvenku, mohli dozvědět, že jsme společenství těch, co nesou RADOST, tedy Evangelium. A myslím, že se námět týká i virtuální podoby farnosti.
3/ Jak se zapojuji, nebo zapojím ve službě farnosti?
Jako lektor, ministrant, organizátor.
NEUSTUPOVÁ KETEŘINA
1/ Co vidím jako výzvu a příležitost pro naše farní společenství v dalších pěti letech?
V této farnosti žiju něco přes rok, proto ještě nevidím do všech souvislostí, na druhou stranu mám možná určitý nadhled. Definuji také oblasti, v kterých vnímám, že mohu přispět.
· Větší zapojení širšího okruhu farníků (aby většina aktivit nestála na pár lidech), a tak získání většího potenciálu.
. Otevření se farnosti vůči lidem, kteří kostel pravidelně nenavštěvují, ale hledají „duchovno“. · Katecheze pro předškolní děti.
2/ Co považuji za nutné proměnit v naší farnosti, neboť to neodpovídá Pánovu Evangeliu?
Otevřenost vůči pestrosti způsobů prožívání víry a respekt vůči jiným pohledům a názorům, které třeba sám nesdílím.
3/ Jak se zapojuji, nebo zapojím ve službě farnosti?
P. Jiřímu jsem nabídla pomoc se získáváním dotací a přípravou projektů, protože to je oblast, v které se cítím silná a rodičovská dovolená mi dává jisté časové možnosti. V průběhu roku jsme konzultovali několik možností a připravovala jsem různé podklady, spolupráce je však spíše na začátku a těším se, až se do něčeho konkrétního naplno pustíme.
Mám také touhu se dále rozvíjet v katechezi předškolních dětí (vystudovala jsem náboženskou výchovu a dříve jsem učila náboženství na gymnáziu) a chtěla bych to ve farnosti zkusit realizovat.
PULAWSKI PETRA
1/ Nejsem si jistá, zda se to dá nazývat zrovna výzvou, ale osobně by se mi líbilo například obnovení poutě ke kapličce Ploskovské Panny Marie z Lánského kostela o první neděli v červenci.
2/ Z momentální pozice si netroufnu na tuto otázku odpovědět.
3/ Jsem zapojená do modlitby živého a nedělního růžence. Snažím se občas nějakou maličkosti přispět k chodu farnosti.
RUSŇÁK JAN
1/ Co vidím jako výzvu a příležitost pro naše farní společenství v dalších pěti letech?
Oslovovat naše ateistické, duchovně vyprahlé okolí a ukázat lidem, že Pravda není relativní, že pravá Svoboda nespočívá v možnosti procestovat celý svět, že Láska a sex nejsou synonyma, že život má hlubší, transcendentální rovinu, a nikoliv jen materiální slupku spočívající v překotném hromadění zbytečných klumpů či konzumování adrenalinových zážitků. Ale hlavně, že Bůh není sociální konstrukt předmoderní společnosti, nýbrž reálná osoba, s kterou můžeme žít v každodenním dialogu a být ní neustále obdarováváni, fascinováni, a hlavně bezpodmínečně přijímáni a milováni.
Kromě lidí z venčí bychom ale neměli zapomínat na bratry a sestry, kteří dříve součástí naší farnosti byli, ale nějaké zranění je od nás odloučilo (ať už fyzicky, nebo „jen“ duchovně). Tyto rány je třeba vyléčit, protože neubližují jen oněm odloučeným jedincům, ale celému našemu společenství.
Dnešní podivná doba, kdy se řadě lidí zhroutil celý dosavadní život, je k evangelizaci více než příhodná.
2/ Co považuji za nutné proměnit v naší farnosti, neboť to neodpovídá Pánovu Evangeliu?
Určitě nemám v plánu řešit květinovou výzdobu. Začal bych u toho, že v naší farnosti je minimálně jeden farník, který nemiluje Boha celým svým srdcem a neodevzdal mu celý svůj život. A ani svého bližního nemiluje tak jako sám sebe. Právě smýšlení a život tohoto farníka bych rád změnil. Samozřejmě se jedná o mě, ale pokud se v tom náhodou poznal i někdo jiný, budu rád, když se ke mně připojí v hledání cesty, jak žít radikálněji Evangelium, s Kristem, v Kristu a pro Krista. Myslím, že více prostoru pro tichou modlitbu po přijímání a na konci mše svaté (třeba i za cenu vynechání některých závěrečných pobožností, které se během posledních pár let navrstvily) a co nejčastější možnost adorace je dobrý začátek.
3/ Jak se zapojuji, nebo zapojím ve službě farnosti?
Doposud jsem se do života farnosti zapojoval převážně modlitbou, postem a almužnou. Tyto prostředky se mně osvědčily, a proto je budu používat i nadále. Rád bych ale začal i s organizováním společenských akcí, které mají hlubší duchovní přesah, než jen povrchní společenský „small talk“. Nechci nikomu brát farní ples či farní zabíjačku, ale myslím si, že od nefarních plesů a zabíjaček se zas tak moc neliší. Společné duchovní rekolekce, večery chval či Ignaciánské exercicie jsou přesně tím typem akcí, které mám na mysli. Samostatnou kapitolou jsou pak farní akce pro děti. Jako rodič pěti dětí řeším neustále otázku, jak předávat živou víru svým dětem. A tuto otázku by si měla klást i naše farnost. Biflováním biblických reálií z našich dětí lepší křesťany jen tak neučiníme.
VIKTORA ADAM
1/ Největší výzvou je pro nás úsilí o zachování a rozvoj mšeckého farního společenství a hledání možností k ochraně i záchraně mšeckého kostela.
2/ Mezi farníky ve mšeckém společenství podle mne nevznikly žádné závažné skutečnosti, které by bylo nutné odstranit. Naopak mě nadchla naše schopnost k semknutí a míra vzájemné ohleduplnosti v právě probíhající krizové době.
3/ Stejně jako doposud: varhanní doprovod liturgie, ochrana zájmů farnosti ve vztahu ke mšeckým spoluobčanům a vedení městyse, pomoc se získáváním prostředků na opravy farního areálu ve Mšeci a s hájením dobrého jména farnosti.